Content Logo

Jmenuji se Ivana (přátelé mi říkají i Iva, Ivka, Ivča, Ivís, ale bych to raději neměla psát, protože už jsem měla na poště problém s tím, že mi pošťačka odmítla vydat zásilku kalendářků proto, že odesilatelka v dobré víře uvedla jméno „Iva Farkašová“ a uvědomělá pošťačka mi vysvětlovala, že Iva a Ivana jsou dvě různá jména a já tedy nejsem oprávněná zásilku vyzvednout) a se sbíráním těch malých krásných věciček jsem začala už na základní škole (v sedmé nebo v osmé třídě). V této době se moje kalendářky počítaly na kusy, snad na konci základní školy už na desítky.

Pak jsem ale začala dojíždět na střední školu a na kalendářky už nějak kvůli každodennímu dojíždění nezbýval čas. Tak jsem se jejich sbírání už v prváku na střední přestala věnovat a v podstatě jsem na ně na dlouhou dobu úplně zapomněla. Dodnes lituji kousků, které mi v té době bez povšimnutí prošly rukama a já je bez zájmu vyhodila nebo nechala být a nevzala si je.

Po několika letech, ve třeťáku na vysoké škole, ve mně lásku ke kalendářkům znovu probudil jeden začínající sběratel se Semil, kterému jsem sbírku chtěla přenechat. Nechtěla jsem mu ji ale předat v tom stavu, v jakém po těch letech byla - hromada nesetříděných, rozházených kalendářků v krabici, a tak jsem se rozhodla kalendářky alespoň slušně poskládat a roztřídit podle roků, abych mu opravdu předala něco, co se dá považovat za sbírku a ne smetí. Jenže to jsem neměla dělat… Znovu jsem se do kalendářků při jejich přebírání a třízení zamilovala a už jsem se jich (i přes dlouhé váhání) nevzdala. Snad mi onen semilský sběratel odpustil, že jsem mu svou sbírku nakonec nepřenechala, jak jsem slíbila.

Od tohoto „druhého startu“ už sbírám dodnes. Ne sice moc aktivně (spíš stylem „kdo mi co přinese“ nebo „co mi cvrnkne do nosu“), ale je to hlavně kvůli nedostatku času. Pracuji v nakladatelství a na koníčky mi moc času nezbývá. No a když už mi nějaký ten čas vybyde, tak se ho snažím rozdělit pokud možno rovnoměrně mezi všechny moje zájmy, nebo aspoň mezi ty největší, kam kromě sbírání kalendářků patří ještě geocaching a knížky – jsem hroznej knihomol.

Protože bych se kalendářkům ráda začala věnovat trochu víc, tak jsem se alespoň v červenci 2007 zaregistrovala do Klubu sběratelů kuriozit a v prosinci 2007 jsem pak zprovoznila první verzi svých webových stránek, abych získala kontakty na další sběratele.

Dnes už jsem v kontaktu s více než padesátkou (taky překvapeně koukáte, kolik nás „bláznů“ je?) větších či menších sběratelů a prostřednictvím domluvy po mailu a následného zásílání poštou si s nimi čile vyměňuji. Zdá se mi až neuvěřitelné, kolik kalendářků jsem touto cestou v posledních letech získala. Také proto stále vítám každou zkušenost od ostatních a také každou možnost výměny. Kontakty na některé kolegy, se kterými pravidelně vyměňuji, naleznete v sekci Odkazy.

No a tak se sbírka začala rozrůstat úplně jiným tempem než předtím. Kalendářky přibývají rychle a já jsem ráda, že je stíhám vůbec zařazovat, o jejich úplném spočítání ale nemůže být vůbec řeč. Pokud jde o nějaký hrubý odhad, jsou teď v mé sbírce řádově tisíce kalendářků. Ale kolik těch tisíců je? To netuším… Ukládám je do šanonů, v nichž mám dva druhy fólií – tenké fólie určené na ukládání vizitek, ty jsou pro kalendářky nejmenších rozměrů a mají 10 okének v jedné fólii, a pak jsou pevnější fólie určené primárně na zakládání hokejových kartiček, kam se vejdou o něco větší kalendářky po 9 kusech do jedné fólie. No a pak jsou kalendářky o něco větší, které se mi nevejdou do žádné kupované fólie, a ty jsem si zatím provizorně začala ukládat do vlastnoručně upravených eurodesek procvakaných sešívačkou do potřebných velikostí okýnek. Není to úplně fajn řešení, ale na jiné jsem zatím nepřišla. Pokud máte někdo tip na případné vylepšení, sem s ním :o)

V roce 2008 jsem k Vánocům dostala zajímavý dárek – databázi naprogramovanou speciálně podle mých potřeb, kam si postupně skenuji a ukládám své kalendářky. Díky ní tak průběžně eviduji počet alespoň těch KK, které mám tu a tam čas naskenovat, což jsou primárně KK určené na výměnu (ty stejně kvůli výměně naskenovat musím, tak když už…) a spíš výjimečně i ostatní KK. Jenže to skenování je právě největší žrout času, takže než naskenuju celou svoji sbírku (jestli vůbec), tak to bude ještě pěkných pár let trvat. U každého kalendářku eviduji obrázek rubové i lícové strany, rok, zemi původu, stav kalendářků, materiál, ze kterého je vyrobený, tematickou skupinu a případnou podskupinu, do jaké patří, nějaký stručný a jasný název a rozměry.

Jen tak pro zajímavost, momentálně mám naskenováno a podrobně zaevidováno 5427 kalendářků (stav k 6. říjnu 2012).